O lásce:
BEZ TEBE
Bez tebe nemůžu spát,
bez tebe nemůžu snít.
Bez tebe se nemůžu smát,
bez tebe nemůžu být.
Proč jsi mě jen opustil,
a já tě nechala jít.
Proč jsi mi neodpustil,
mohli jsme šťastní být.
Je půlnoc,
já nemůžu spát.
Myslím moc
na tebe, byl jsi kamarád,
víc než kamarád,
měl jsi mě moc rád.
Chci se zase s tebou smát.
CO JE SMUTNÉ?
Smutné je, když láska bolí,
když odejde ten, koho máš rád,
když tě nemoc náhle skolí,
když zradí tě tvůj kamarád.
Není lehké znovu žít,
za pokus to stojí.
Musí se o to pokusit,
i ten, kdo se bojí.
DÁREK
Donesu Ti dárek ze srdce mého.
Z těch tajemných dálek, kde není nic zlého.
Dám Ti to, co se nedá zabalit.
Lásku mou, ten nádherný cit.
HRA
Vítej v krajině záhad a tajů,
kde baladu o lásce hraju.
Vítej v krajině citů a slibování,
zahrajme si hru na milování.
Hra, která žádné texty nemá.
"Láska", to je její téma.
CHVÍLE BEZ TEBE
Vražedný pohled,
uzamčená touha,
zdrcená vášeň,
ta chvíle dlouhá.
Ta chvíle bez tebe,
ze všech nejdelší,
bezradný pocit,
je ten nejhorší.
KDO
Někdy mám pocit,
že nejde to dál.
Že není nikdo,
kdo se mnou by se smál.
Kdo i v dešti
by pro mě tesknil,
kdo i v bouři
by po mě toužil.
Kdo i ve smutku
by se radoval,
kdo i v pláči
by mě miloval.
KDO NEMÁ LÁSKU
Kdo nezná slzy - nemůže plakat.
Kdo nemá nohy - nemůže skákat.
Kdo nezná sliby - nemůže slibovat.
Kdo nemá lásku - nemůže milovat.
KDYBY
Kdybys byl řekou,
chtěla bych být rybou.
Kdybys byl zmizík,
chtěla bych být chybou.
Kdybys byl deštěm,
chtěla bych být mrakem.
Kdybys byl větrem,
chtěla bych být drakem.
Doufám že to pochopíš,
já ti chci být blíž a blíž.
KONEC
Poslední polibek na rty ti dám,
utřu si slzy a zamávám.
Poslední pohled do tvých očí,
až se Země dotočí, tak skončí.
Pro mě se už dotočila,
když jsem se s tebou rozloučila.
Prostě jsme si nebyli souzeni.
Já budu žít bez muže a ty bez ženy.
LÁSKA JE
Láska je
někdy krásná,
jindy malá,
někdy vratká,
jindy stálá.
Někdy vzdálená,
jindy krátká,
někdy bolavá,
jindy sladká.
Láska je
jako květina
-pokaždé jiná.
LETNÍ LÁSKA
Slunce se rozlévá po celém mém těle,
to příjemné horko cítím až na duši.
Jen ležím - šťastná a spokojená.
To slunce jsi ty, to horko tvá láska.
S posledním letním paprskem odcházíš do neznáma.
I když vím, že každé léto jednou skončí,
nemůžu zastavit slzy vzpomínek.
LOUČENÍ
Co je loučení?
Poslední pohled, zamávání.
Zvuk motoru a slzy, přes které není nic vidět.
Tak to je loučení.
Vždy stejné, ale pokaždé jiné.
MÁ LÁSKA
Jsi má láska,
jsi má zář,
miluji tvé tělo,
i tvou tvář.
Jsi má láska,
jak ti jen říct,
že právě tebe
miluji nejvíc.
MÁM RÁDA
Mám ráda, když se opíjíš mým smíchem,
když toužíš být mým hříchem.
Když pramínek vlasů posuneš mi z čela,
když vidíš mi na očích, copak bych chtěla.
Mám ráda, když se ptáš, co si přeju,
když s tebou se směju.
Když říkáš mi ta krásná slova,
pořád, zas a znova.
MÉ SRDCE
Mé srdce hoří snem i touhou,
bez tebe chvíli mám dlouhou.
Pryč všechny ty tvé otázky,
vždyť nedá se žít bez lásky!
MILUJE MĚ?
Nevím, co ten pohled znamená
a z jeho úsměvu jsem zmatená.
Jak mám poznat, co cítí ke mě,
naděje s obavou se bije ve mě.
Jak mám poznat, jak to je,
jestli ten z dálky co mě sleduje,
si jen hraje nebo mě miluje.
MILUJU
Jako motýl miluje svůj květ,
tak já miluju tento svět.
Jako ptáci milují nebe,
tak já miluju tebe.
MOST
Stavíš most přes mou duši,
proč to ale děláš?
Já tak trochu tuším,
že mi už nic nedáš.
Kdybych ten most zbořila,
trosky tu zůstanou,
a ničit nás oba,
nepřestanou.
Nebo mám zkusit překonat,
zbořený most?
Myslím, že je lepší,
říct v pravou chvíli dost.
MOTÝLI
Zase jednou na chvíli
cítím v břiše motýli.
To pokaždé když tě vidím,
své pocity já neošidím.
MRÁZ
Mráz mi hloubí vrásky,
křupá a zebe.
Dám ti nejvíc lásky,
miluji jen tebe.
To však není mráz,
ale srdce tvoje.
Ač má plno krás,
tak trápí to moje.
NADĚJE
Daleko ode mě,
sotva mě znáš,
dívám se do země,
ve snech se mi zdáš.
Kdy tě zas uvidím?
Těším se moc.
Snad se ti zalíbím.
Volám o pomoc!
NE
N jako nikdy víc, dost.
E jako elektrizující lhostejnost.
Je tak těžké pochopit,
že už vyhasl můj cit?
Kolikrát ti mám ještě říci
tahle dvě písmena.
Nedělej, že nechápeš,
co moje NE znamená.
N jako nechci tě, dost.
E jako extrémní zlost.
Tak mě nech už prosím být,
říkám NE a chci mít klid.
NECHÁPU
Nechápu, z čeho vznikl vesmír
a proč plno věcí nesmím.
Nechápu, proč politici tolik kazí
a proč existují zloději a vrazi.
Nechápu, proč lidé ve válce hynou
a proč on má rád jinou.
NEZÍSKÁŠ MĚ ZPÁTKY
I kdyby ses po kolenou plazil,
nedala bych ti v srdci azyl.
(I kdybys mě tisíckrát prosil!)
Nikdy nenajdeš dost sil,
abys získal mou důvěru zpátky.
(Na to jsi hochu krátký!)
OBA
Oba jsme ještě mladí,
jsi ten, co mě svádí
a já se nebráním.
(Těžko se zachráním.)
Oba jsme mladí a krásní,
jsi ten, co o mě básní
a já jen poslouchám.
(Něco si namlouvám)
Oba jsme plní snů,
jsi světlo mých dnů,
ale je noc.
Proto tě chci.(A moc.)
ODPUSŤ MI
Chci zase vidět úsměv na tvé tváři,
byl jsi mé sluníčko, co příjemně září.
Byl jsi má květina na louce života,
bez tebe je tu tma, bolest a nicota.
Byl jsi můj kluk, už mě nechceš znát,
pořád mi jen říkáš, že mě nemáš rád.
Byla to má chyba, to já dobře vím,
chci, abys mi řekl:"Já ti odpustím."
Každý člověk totiš někdy chybuje,
a to také ten, který miluje.
PLAMEN
Kouzelný plamen v tvém srdci dohořívá.
Jsem vodou, co ho hasí, tak už to bývá.
Jsem řeka, v které se tvůj plamen strácí,
zhasit ten plamen mi nedalo práci.
Jsem kapka deště, co se na tebe dívá,
je konec, tak už to bývá.
PLATONICKÁ LÁSKA
Kapky lásky,
spousta naděje,
přijdou slzy,
že se nic neděje.
On nevidí,
že ona touží,
sladce a tajně
kolem něj krouží.
Nešťastný pohled,
smutné oči,
konec všech snů,
na jinou se točí.
POJĎ SEM
Pojď sem, polibek ti dám,
pojď sem, se mnou nejsi sám.
Pojď sem, já plním, co slibuji,
pojď sem, věř, že tě miluji.
PROPAST
Láska je to,
po čem tak toužím.
Je pro mě tajemnou propastí,
do které tolik spadnout chci.
Nevidět dno,
jen letět vzduchem
a přitom si vychutnávat,
ten nádherný dlouhý pád.
Já prostě jen toužím po tom,
aby mě měl někdo rád.
PRO TEBE
Budu zpívat a hrát,
když mě budeš mít rád.
Budu tančit a malovat,
když mě budeš milovat.
Udělám pro tebe cokoli,
co mi mé svědomí dovolí.
PRYČ
Pryč odešel jsi do neznáma
a cesta za tebou mizí.
Tolik jsme se milovali
a teď jsme si cizí.
Pryč odešel jsi tam,
odkud neznáš cestu sám.
Neznáš cestu zpátky,
těmi zamčenými vrátky,
od kterých nemáš klíč,
proto jsi navždy pryč.
Pryč odešel jsi ode mě
a odešel jsi beze mě.
Už zmizel i tvůj stín,
jak se mám smířit s tím?
PŘÍBĚH O DÍVCE, KTERÁ MILOVALA
On chtěl jen sex a nic víc,
ona ho milovala, co k tomu říct.
Dala mu to, co po ni chtěl,
co chtěla ona, dát ji neuměl.
On ji totiš nemiloval,
ač byla ještě mladá,
začala tušit,
že takto strádá.
"Miluji tě" říkal,
jen když chtěl s ní spát,
tak dala sbohem tomu,
kdo ji neměl rád.
SMUTEK
Někdy se mi zdá,
že život za nic nestojí.
I vzpomínka je zlá
a rány se nezahojí.
Někdy se mi zdá,
že nejhorší je zklamání.
A ta bolest má
mi už slzy nahání.
Potřebuji něčí ruku,
která mi pomůže a pohladí.
Potřebuji spoustu lásky,
co mi život osladí.
Zatím mě jen ničí ten můj smutek
a smysl života mi někam utek.
SPÍŠ
Zavřeš oči, usínáš a zdá se ti krásný sen.
Kdo se v tvém snu prochází, kdo jde ve snu s tebou ven.
Dívám se na tebe, oči máš zavřené, spíš.
Zdalipak vidíš mě, zda o mě sníš...
STŘÍBRNÉ KAPKY
Stříbrné kapky,
déšť nebo slzy,
neříkej mi,
že tě to mrzí.
Smutná jsem já,
se mnou šedé mraky,
kdopak jim ublížil,
že pláčou taky?
TVÉ OČI
Tvé oči mají barvu,
která nikde jinde není.
Když se na mě podívají,
úplně se změní.
Já jim ale nerozumím,
nevím, co říkají.
Možná mě máš rád,
možná mě miluješ jen potají.
Zbláznila jsem se do tvých očí
a když se do nich podívám,
svět se se mnou náhle točí
a nic jiného už nevnímám.
VEČERNÍ LÁSKA
Večerní láska rána se nedočká,
hloupý ten, kdo na ni nepočká.
Večerní láska, tak krátce vášnivá,
večer je sladká, ráno tesklivá.
Večerní láska, zbohem ti dává,
večer střídá ráno, láska ti mává.
ZIMA
Z tvého srdce cítím
zimu a chlad,
řekl jsi mi pouze:
"Už tě nemám rád."
Tvá láska ke mě zmrzla
jako na řece led,
spolu jsme se toulali,
chodím tu sama teď.
Zima z tvého srdce
zranila mou duši
a chladivý vítr
fouká mi do uší.
Ten studený vítr,
je to něco divného,
šeptá mi do uší:
"Zapomeň na něho."
Chladivý vítr,
zima je mrazivá,
ten vítr má pravdu,
tak už to chodívá.
ZLOMENÉ SRDCE
I když je život tak strašně krátký,
pro trochu lásky jdem i zamčenými vrátky.
Proto se divím, že zlomit srdce
jde příliš snadno, jde velmi lehce.
Proč zlomené srdce tolik bolí
a modřiny v duši nic nezahojí?
Život se počítá na vteřiny,
tak proč mít v srdci zlomeniny?
Bolavé srdíčko, šrámy na duši,
jak moc to bolí, každý už tuší.
Zlomeného srdce se všichni bojí,
za tu trochu lásky to však stojí.
ZMRZLINA
Jsem jako zmrzlina, když jsem s tebou,
jako zmrzliny, které zebou.
Jako vanilková, když mě za ruce držíš,
jako višňová, když se zavřenýma očima ležíš.
Jako malinová, když mě hladíš na duši,
jako oříšková, když mi šeptáš do uší.
Jako jahodová, když mě líbáš,
jako nugátová, když se na mě díváš.
S tebou jsem jako zmrzlina,
sladká a upřímná.
ŽAL
Na očích vidím téct slzy
a v srdci tvém cítím žal,
pověz mi můj milý,
kdo tě rozplakal.
Slzy mu tečou po tváři,
takhle se nikdy netváří.
Slzy mu tečou po bradě,
já přijdu na kloub té záhadě.
Kapesníkem utřeš si slzy
ale v srdci máš stále žal,
musím přijít na to,
kdo tě rozplakal.
Legrační:
BALADA O NIČEM
Balada o ničem - jak mám začít,
nic je to, co se nedá stratit.
Balada o ničem - se těžko píše,
nic není vidět, má dobré skrýše.
Nic je to, co neslyšíme,
nevidíme, necítíme.
Je to to, co jsme nezažili,
zážitky, které jsme neprožili.
Nic je to, co tu není,
nic těžko něco změní.
Když se vymluvíš na nic,
je ti to celkem nanic.
Když se něco stane ničím,
něco tím určitě zničím.
A když se nic stane něčím,
nevím, komu za to vděčím.
MATEMATICKÁ
Byla jedna derivace,
ta si vzala integrála.
Za svědka šla limita,
celou dobu se jen smála.
Drbny matice si hned poví,
že ti dva se k sobě nehodí.
A co nato funkce,
co je dobře znají?
Říkají, že protiklady se přitahují.
SMS
Mám nový druh zábavy,
psaní SMS zprávy.
Proč vůbec volat,
stačí jen mačkat,
SMS napsat,
chviličku počkat.
Musím končit,
už je to tak,
abych nepřesáhla
stošedesátý znak.
Dětství:
DĚTSTVÍ UTEKLO
Stromy, po kterých jsem lozila,
pískoviště, kde jsem si hrála,
hrady a bábovky stavěla,
houpačky, na kterých jsem se smála.
Pískoviště, prolézačky, stromy,
hřiště, ulice a domy.
Dětství rychle uteklo a už je pryč,
dům, kde jsem bydlela, rezavý klíč...
KLUCI Z NAŠÍ ŠKOLKY
...Matěj, Tomáš, Jirka, Lukáš s Danielem,
a zase Vašek, Péťa, Kuba, Ondra s Michaelem.
Príma Honza, kamarád můj, co všechno ví,
tohle byli kluci z naši školky senzační...
...Jé, jé jé,
kdepak ti fajn kluci jsou,
a kde maj hračky svý,
ty naše lásky klukovský.
Pá, pá, pá,
řekli jsme pá před školkou,
bylo nám právě šest,
a začala zas klučičí show...
POJĎ SE TOULAT
Zahoď medvídka,
už nejsi malá.
Už jsi velká na to,
aby sis hrála.
Zahoď panenku,
tu křehkou a jemnou.
Toulej se po venku,
nejlépe se mnou.
O životě:
CO JSOU SLZY?
Slzy jsou beznaděj, splín a lhostejnost,
zničená minulost, neznámá budoucnost.
Slzy jsou strach, zklamání, kupa bolesti,
hořkost a zničené štěstí.
Slzy jsou jako májový déšť, to, co každý zná,
ta chvíle tak dojemná.
Slzy jsou radost, štěstí a překvapení,
slzy jdou dojmy, co se stále mění.
ČAS
Chtěla bych vrátit čas,
zažít krásné chvíle zas.
Udělat něco jinak a líp,
život ale není hudební klip.
DROGA
Nepodlehnout pokušení,
zdá se těžké být,
droga rychle věci mění,
neví, co je nezabít.
Kdo tváří se jak kamarád,
za chvíli je cizí,
pocit, že tě svět má rád,
zase rychle zmizí.
Co ti vlastně droga dává,
proč běžíš opět za ní?
Vždyť s drogou není dobře,
jako je zle bez ní.
Chce to silnou vůli,
najít si svůj cíl.
Ten, kdo drogu přemohl,
nad sebou zvítězil.
MATURITA
Sedm let spolu,
leccos jsme zažili,
můžeme si blahopřát,
že jsme to přežili.
Bylo nám jedenáct,
byli jsme ještě děti.
Teď je nám osmnáct,
ten čas ale letí.
Přijde máj,
žádný lásky čas,
ale maturita,
uvidíme se zas?
Sedm let spolu,
v dobrém i zlém,
i učitelé pláčou,
na večírek je zvem.
Prý jsme už dospělí,
můžeme si výskat,
maturita v kapse,
bude se mi stýskat.
NEVIDĚT
Někdo nemá to štěstí,
že ví, co to "vidět" znamená.
Bílá hůl a černé brýle,
kdy naskočí zelená?
Žije v divném světě,
kde je tma celý rok,
musí se rozmyslet,
než udělá krok.
Nevidí lidi, hory, oceány,
nevidí tvář své mámy.
Nevidí zvířata ani jezera,
nevidí za světla ani za šera.
Můžeme mu o tom povídat,
kéž by se však mohl podívat!
Viděl by barvy, stromy, města,
viděl by, kam vede cesta.
Lidé, kterým oči vidět brání,
mají všichni stejné přání:
Aby místo tmy viděli den.
Bohužel, je to jen sen...
OSUDOVÁ CHVÍLE
Za malou chvíli
vše se změní.
Co bylo dříve,
už tu není.
Za krátkou chvíli,
změní se svět,
jen pouhá chvíle
a změní se hned.
OTÁZKY
Své otázky znám nazpaměť,
nikdo však nezná odpověď.
Já chci slyšet odpovědi!
Kde jsou ti, co všechno vědí?
Jsou věci, na které se neptáme,
věci, co nikdo neznáme.
PLÁČU
Pláču uprostřed noci,
nechci, aby mě někdo slyšel.
Mám z toho divný pocit
a měsíc právě vyšel.
Pláču, když bych měla spát
a nikdo to netuší.
Těžké je zapomínat,
když mám šrámy na duši.
POCITY
Proč smutná jsem po nádherném dni,
asi proto, že skončil,
možná byl totiž poslední.
Proč jsem veselá a najednou pláču,
napadají mě smutné věci
a za chvíli zase radostí skáču.
Někdy nevyznám se v sobě,
jak se mám potom vyznat v tobě?
PŘÁNÍ
Oáza v poušti
suchu neodpouští,
je všude kolem ni.
O velké lásce,
ve světě-zlé krásce,
klidně sni.
Oáza přání,
poušť-ta ji brání,
jít dál.
Možná se splní
všechna ta přání,
co sis přál.
PŘEMĚNA
Přeměnit tak v čas
všechny mé touhy,
měla bych život
nesmírně dlouhý.
Přeměnit tak v čas
všechny mé sny,
byla bych tady
tak mnoho dní.
PŘÍLIŠ MNOHO
Příliš mnoho něčeho
je víc, než by se zdálo,
už si toho nevážíš,
vždyť přece stačí málo.
Málo stačí ke štěstí,
málo stačí k radosti,
kdo má málo, ten chce víc,
je to ke zlosti.
SAMOTA
Někdy jsem ráda daleko od lidí,
alespoň nikdo mé slzy nevidí.
Daleko od lidí kdekoliv na světě,
někdy jsem ráda o samotě.
SEBEVRAH
Musím umřít, říkám vám.
Musím umřít, už umírám.
Nikoho už tu nemiluju,
umírám, proč ještě žiju?
SEN
Nemám ráda ten pocit,
když se probudím uprostřed noci
z nádherného snu.
Mrzí mě, že sen končí,
dříve než otevřu oči.
Můžu jen vzpomínat.
O kom se mi ve snu zdálo,
vzpomínka, to je však málo.
Některé sny bych chtěla prožít.
SOBEC
Sobec žije bez lidí,
jiného než sebe totiš nevidí.
Vůbec mu ale nedochází,
že s trochou skromnosti o nic nepřichází.
Sobecký jak tečka na bílém papíře,
jak hrášek uprostřed talíře.
Nikdo se s ním nikdy nezblíží,
odhadne ho, když se k němu přiblíží.
Pro sebe to nejlepší, nejvíc,
mě je z toho všeho na nic.
VĚCI, CO MĚ DRŽÍ NAD VODOU
Není to náhodou,
tyto věci mě drží nad vodou.
Růžový slon z porcelánu,
voňavý čaj hned po ránu.
Čokoláda, rádio, fotky,
panák višňové vodky.
Plakát krajinky v pokoji,
vítězství v náročném boji.
Moře a všechny oceány,
pohlazení mojí mámy.
Hory, hrady a jezera,
povídání za šera.
Štěstí a malinký hřích,
úsměvy na tvářích...
VÍTĚZ
Stojím nejvýš, dneska jsem
vyhrála, tak slavit jdem.
Za tu námahu to stojí,
rány a modřiny se hojí.
Jednou výhra, pak zase pád,
jinak však nejde sporty brát.
VLNOBITÍ
Někdy se mi zdáš
jako klidná hladina.
Nikdo ji nevidí,
jak pomalu se rozpíná.
Někdy se mi zdš
jako vlnobití.
Je rychle kolem nás,
nikdo ho nechytí.
VŠE, CO DĚLÁM
Často doufám, někdy prosím,
trochu troufám, leckdy musím.
Něco nesmím, mnoho chápu,
ráda zkusím, trošku tápu.
Málo loudám, občas křičím,
rychle hledám, lehce ničím.
Snadno slibuji, krásně sním,
hodně daruji, lecco vím.
Chvíli běžím, zřídka zraňuji,
pořád věřím, nejvíc miluji.
ZÁBAVA NA ZAČÁTKU STOLETÍ
Na začátku století,
které rychle odletí,
sedíme spolu.
Realitu navnímáme,
jen si spolu povídáme
u jednoho stolu.
Zábava v našem století
nikdy nikam neletí,
je v nás.
Jako by se kvúli nám
na malou chvíli
zastavil čas.
ZIMNÍ KRAJINA
Zimní krajina
probouzí se po podzimu.
Máme tu sníh, mráz
a chladivou zimu.
Studený vítr
sněhová záře,
mrazivá zima,
červené tváře.
Zimní krajina
s jarem usíná,
sníh se rozpouští,
padá lavina.
Slunce svítí
a ta lavina
vůbec netuší,
že jaro začíná.
ZMATENÁ BÁSEŇ
Mlha vzpomínek,
tma zapomění,
přízrak bolesti,
zchované štěstí.
Jen já vím,
že se potácím
oblohou,
noční tmou,
bez tebe,
dojemně,
zničeně.
Nevím proč
život je kolotoč
dokud se točí...
Tato báseň je
hodně divná
a zmatená,
bez fantazie nevíš,
co vlastně znamená.
ZRADA
Zrada je do srdce meč,
zrada je rychlý smeč.
Je to nepříjemné překvapení,
hodně věcí rychle změní.
Zrada jako krutý jed
působí rychle a hned.
Lék tu těžko někdy bude,
zrada může číhat všude.
ZRCADLO
Zrcadlo, zrcadlo,
na mě se díváš,
ale na mé otázky
neodpovídáš.
Zrcadlo, zrcadlo,
ty si jen visíš,
tak proč mi nepovíš,
to, co si myslíš?
ŽIVOT
Život je moře a já v něm plavu,
život je hlad a já hledám stravu.
Život je vzduch a já se vznáším,
život je hra a já se snažím.
Život je sázka - tak se vsaď,
s prohrou musíš počítat,
nejde pořád vyhrávat.
Ale o tom ten život je,
někdy zlý a jindy bezvadný
a většinou pěkně zmatený.
ŽIVOTE
Živote, proč jsi tak krutý
a proč lámeš pruty,
na kterých jsou ještě listy?
Nikdo si pak není jistý.
ŽIVOTEM JDEŠ SÁM
Životem jdeš sám,
vždyť není povinné,
házet svá rozhodnutí
a problémy na jiné.
Život je tvůj,
tak si ho chraň,
nespoléhej na jiné,
sám sebe braň.
ŽIVOT JE KRÁSNÝ
Pořád jenom něco končí
a něco jiného začíná.
Každý se jen s někým loučí
a životy jiných protíná.
Nesmíš plakat,
musíš si říct,
je to jasný.
Nasmíš plakat,
život ten je
strašně krásný.
Pokud se vám mé básničky líbí, tak mi určitě napište!!!
A pokud se vám nelíbí, tak pište klidně taky.
Odepíšu :-)
Moc děkuji všem, co mi už napsali!!!
Jinak, je mi 20 a su úplně normální studentka z jednoho krásného jihomoravského města.
Mám ráda hlavně sport, muziku, internet a cestování.
Tak to by snad stačilo, tato stránka není o mě, ale o básničkách.
Ještě jednou můj e-mail:
7slunicko7@seznam.cz
Fakt pište!!!(Budu ráda.)
A neberte ty mé výtvory moc vážně, život je totiš krááásnej!!!
Legrační: